Listopad 2006

Všechno se může stát . . . I.

30. listopadu 2006 v 15:48 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Další příběhy
Tak je tu dvoudílná povídka o Will a Mattovi na přání Miry a dalších....=)
"No tak, vstávej Will" zavelí budík ve tvaru žáby, když kváká snad posté. "Dnes je významný den..." pokračuje budík, když si všimne, že se Will ještě víc zachumlá do peřin. "Máte s Mattem výročí a Matt něco chystá," řekne stručně budík a v tu chvíli Will vyletí z postele. "Já uplně zapomněla!" chytne se Will za hlavu a začne lítat po pokoji. Dneska spolu chodí přesně rok.Matt ji pozval na večeři, ale na přípravy není nikdo dost brzo.V 10.00 mám být u Cornelie, přemýšlí Will.Podívá se spěšně na budík.Za deset deset.Usměje se a jde do kuchyně.Na chodbě se zastaví, otočí a vejde zpátky do pokoje.Za deset deset!!!!Dá haje, pomyslí si Will, natáhne triko a utíká ke kolu.Ke Cornelii přijde s 15 minutovým spožděním a udýchaná jako nikdy. "P-promiň," vykoktá udýchaně ve dveřích.Cornelia se jen chápavě usměje a pozve Will dovnitř.Nejdřív začnou obědvat, pak se jde Will vykoupat, aby jí Cornelia mohla udělat účes.Vtom uslyšela Will zvonek, krátký rozhovor a bouchnutí dveřmi.Will zvědavě vykoukne z koupelny a uvidí Cornelii jak se opírá o dveře a nevnímá okolí.Kdo jen to byl? Přemýšlí Will...Rychle zaleze do koupelny a usuší se. "Jsem hotová!" zakřičí na Cornelii a vyleze z koupelny. Cornelia se opírá o dveře a má zasněný výraz. "Hůůůů-ů!" zakřičí ne Cornelii Will a probudí ji z tranzu.Zkoumavě se na Cornelii podívá a usměje se.Už už otevírá pusu, aby začla vyzvídat, ale pohled ji sjede na hodiny a vyplašeně popostrčí Cornelii do jejího pokoje, kde se ihned usadí a nechá vše na Cornelii.Po dvou hodinách vypadá Will naprosto dokonale.Je jen lehce namalovaná, ale růžové stíny jí krásně zvýraznily oči.Jemná rtěnka ji dodala na půvabu.Apsolutně dokonalý účes vypadal žensky a zároveň roztomile, krátký top s džínovou sukní po kolena rovněž. "Vypadáš uchvatně." vydechla Cornelia a Will musela uznat že má pravdu....
Jukne na hodiny.Jsou čtyři.V pět má sraz s Mattem na druhé konci města.Měla by pomalu jít.Spěšně se rozloučí s Cornelií a vyběhne na ulici.Tramvaj jí ujede před nosem a rozmazává se jí řasenka, protože začalo pršet.Sakra, SAKRA, proklíná Will v duchu počasí i tramvaje.Na místo doráží s 10 minutovým spožděním.Will je v poslední zatáčce a slyší houkat sirény a hlasité pobvykování lidí kolem.Zrovna na místě jejich schůzky se musí něco stát, vzdychne si Will. Konečně se dostane do davu a snaží se prodrat dopředu. "Páni, tak mladý!" , "Co se mu stalo?" , "Co s ním bude?" slyšela Will otázky a nářky starších dam v první řadě.Konečně se úspěšně prodrala dopředu.Chvilku hledala co se komu stalo, když v tom viděla tělo nehybného kluka, kterému koukala z přikrývek jen hlava.Will si vyděšeně přikryla ústa rukami, aby zabránila výkřiku a po tváři ji nezadržitelně rychle začly téct slzy. "Ne," šeptala....

Super blog s povídkami

29. listopadu 2006 v 19:10 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Spřátelené blogy
Tak mám další spřátelený blog, je to ůžasný blog s plno krásnými povídkami, které se tam časem objeví....Zatím je tam začátek jedné, ale hned se vžijete do děje....Určitě ho navštivte!

http://my-hearts.blog.cz

I.kapitola

29. listopadu 2006 v 18:45 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Zmatené srdce
"Cornelie!" uslyším v hlavě telepatické volání. "Musíme do Kondrakaru," dopoví Will.Ach jo.Tak jsem si zase neužila volna.Zvednu se z postele a položím zpátky časopis, který jsem si před chvílí koupila.Začnu se vrstveně oblékat.Zimu mám ráda, padá lehoučký sníh a všichni jezdí bruslit...Když vyjdu ven, moje představy se značně změní.Všude je rozpatlaný sníh a hodně prší.Povzdechnu si a vydám se rychlým krokem k Orube.Dorazím poslední a nejvíce mokrá. "No Cornelie!" zašklebí se Irma, výjimečně čistější než já.Hodím na ní jeden ze svých ksichtíků, ale to už probíhá spojení strážkyň...Voda, oheň, země vzduch, Srdce Kondrakaru...No jo no, začíná to být nudná rutina....
* * *
Vítejte, uzve se mi v hlavě povědomý hlas.Věštec se pomalu vynoří z mlhy a objasní nám náš úkol.Strážkyně, začne pomalu, vaším nynějším úkolem bude ochránit posla s kartami vaší budoucnosti.Tyto karty jsou vaší minulostí, přítomností i budoucností.Nic ještě není jasné, ale všichni tyto karty máme, jen jsou různě uschovány.Karty jednou za několik let ztratí svou imunitu a mohou je ulovit tvorové zvaní Noblové.V našem jazyce to znamená Vznešený.Pojídají karty budoucnosti, a bojím se, že vaše karty jsou na řadě.Proto nyní jedna z vás bude u sebe posla skrývat, dokud Noblové nezahnají chtíč po kartách.Věštec se odmlčí a Taranee se opatrně zeptá... "A....Co se stane, když ten Hobl tu naši Kartu ...sní?" "Taranee, ty znáš odpověď.Zemřete.A teď k ubytování našeho posla.Noblové nikdy nenapadají nic vzácného a krásného, elegantního a luxusního, protože z luxusu a vzácnosti vznikly.Z lidské chamtivosti.A proto mají vzácnost v úctě.Z tohoto důvodu bude posel bydlet u Cornelie.Tvý rodiče ho budou brát jako tvého bratrance, vše je zařízeno.Posel dorazí večer.
* * *
Výborně, pomyslí si Cornelie.Výborně.Jestli to bude nějaký mudrc z Kondrakaru, kterému bude 800 let...Ne, má to být můj bratranec.Tak to bude nějaká želva z Basiliady!Ne, má to být člověk....Tak že by nějaká potvora z Meridianu...?No to snad ne.Nebo že by...Crrrrrrrrrr.Rozeběhnu se ke dvěřím celá nedočkavá a když je otevřu, čeká mně obrovské překvapení.

Zmatené Srdce - Úvod

29. listopadu 2006 v 18:42 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Zmatené srdce
Kdo je tajemný posel a proč chtějí Noblové zničit karty čarodějek?
Co se stane u Cornelie?
Proč je ohoržena?
Kdo jí zachrání?
Dokáže láska přestát všechny zkoušky...?

To vše a mnohem více se dozvíte v novém příběhu Zmatené Srdce!
První kapitola už za chvíli....!

20.Ocenění - od IrMy

29. listopadu 2006 v 14:54 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Ocenění pro mně
Děkuji, je to nádherné!

Hodnocení blogů 3.

28. listopadu 2006 v 21:58 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Hodnocení blogů
Tak jsem zhodnotila blogy a promiňte, že je to takové jaké to je, ale pomáhala mi nekompromisní kamarádka, která je šílená...Hodnotili jsme design a já jen všude psala desítky a ona pak škrtala....Každý blog je krásný a magický něčím jiným, jeden vzhledem, jiný informacemi...Ale nebudu se tu obhajovat, dopadlo to tak jak to dopadlo...Nejvíce mohlo být 40 bodů, které nikdo nezískal...10 za stránku, 10 za menu, 10 za záhlaví a 10 za celkový dojem...Možná si řeknete jak přiísně jsme hodnotily, ale koneckonců, na cizím názorů nezáleží...Vaše logy jsou magické a nádherné a o to jde!
P.S.:Když najedete na to hodnocení objeví se tam muj nazor ale pssst...!

Spřátelené blogy

28. listopadu 2006 v 16:05 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Spřátelené blogy
Tak mám plno krásných nových spřátelených blogů...Určitě se na ně podívejte, jsou nádherné!
www.crazy-martina.blog.cz
www.pimboli-team.blog.cz
www.fobos.blog.cz
www.cornyzeme.blog.cz
www.usaci.blog.cz
www.haylinwitch.blog.cz
www.katuskin.blog.cz
www.pussycatdollsnej.blog.cz

Ocenění vám udělám později....=)

19.Ocenění od Cornelie Hale

27. listopadu 2006 v 20:45 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Ocenění pro mně
Děkuji je přenádherné, nejhezčí v Galaxii!



18.Ocenění od Caleba 22.

27. listopadu 2006 v 20:42 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Ocenění pro mně
Děkuji moc je nádherné!

8.kapitola

26. listopadu 2006 v 14:09 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Život za lásku
"Pusť mně!" zakřičím na Caleba a začnu sebou házet. "Nikdy!" zařve na mně na oplátku Caleb a pevně mně drží.Vděčně se usměju a podívám se dolů.To sem asi neměla dělat.Vodopád je vysoký jak panelák, ne-li vyšší.Caleb se urputně snaží mně vytáhnout,ale sekundu od sekundy mu docházejí síly.Moje tělo bezvládně visí ve vzduchu a nohy mi mizí ve vodě.Rozhlížím se kolem sebe.Vodopád je vskutku nadherná, skály kolem jsou hnědé až načervenalé, sem tam nějaký strom a průzračný vodopád pode mnou.Kdybych nebyla v téhle situaci, normálně bych si to vychutnávala.Podívám se na zapadájící slunce a červánky všude kolem.Taková nádhera! Vydechnu.Opět se pokusím vyškrábat nahoru, ale Caleb je už hodně vyčerpaný. "Calebe, to nemá cenu," řeknu a podívám se svému miláčkovi do očí.Sklopí zrak a pořádně zatáhne.V tu chvíli se kajak rozlomí na dvě poloviny, a jednu polovinu odnáší vodopád.Hbitě uhnu a loď dopadne dolů.Když vyjede z mlhy, jsou dole jen kousky dřeva.Caleb se přidržuje druhé poloviny, ale taky pomalu a jistě padá.V tu chvíli si uvědmím v jakém jsme nebezpečí a po tváři mi začnou téct slzy. "Nemá to cenu," zopakuji, ale teď už mnohem tišeji a smutněji.Caleb se na mně podívá a přestane se snažit.Podklouzne mu noha a padáme dolů.Držíme se za ruce a obejmeme se. "Miluju tě," zašeptám. "Já tebe taky," odpoví mi Caleb.Pevně ho obejmu a naposledy dlouze políbím.
* * *
Epilog k povídce Život za lásku
Chtěla jsem vám jen říct, že tohle podle vás asi není Happy End.Ale musíte si uvědomit, že mít nikoho, kdo za vás dá život, je to nejlepší, co vás může potkat.Caleb mohl Cornelii pustit, ale neudělal to.Na to ji moc miloval.V tu poslední chvíli museli být oba šťastní, protože měli jeden druhého.Za svoji lásku by dali cokoli.Obětovali jí i život.

Povídka o Will a Mattovi

26. listopadu 2006 v 11:19 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Ankety
Chtěla jsem se vás zeptat, mám napsat povídku na pokračování i o Will a Mattovi?Vím že to tu po mně nikdo chtěl, ale povídka by to byla tak třídílná a uselo by vás být aspoň deset...Tak pište do komentářů a hlasujte v anketě...Je to jen na vás.

7.kapitola

25. listopadu 2006 v 18:13 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Život za lásku
Začala jsem si přemítat svoje nejkrásnější okamžiky života....Jak jsme se s Calebem seznámila.. Když mně poprvé políbil...Všechno se točilo kolem něj.Naposledy dnešní odpoledne...Byli jsme tak šťastní....
* * *
Když na mně Caleb po jedné hodině zazvonil ,myslela jsem si, že to je máma, která přišla z práce.Zrovna jsem se sprchovala, ale když zvonek nepřestával zvonit, hodila jsem na sebe ručník a šla otevřít.Málem jsem odpadla když ve dveřích stál Caleb.Podíval se na mně a usmál se. "Ahoj, neruším?", pozdravil a já sem se zmohla jen na tiché "ne".Caleb si všiml, že sem značně vyvedená z míry a nevím co mam dělat, vzal mně za ruku a zavřel za námi dveře.V tu chvíli jsem se vzpamatovala.Oklepala jsem si mokré vlasy a zjistila jsem, že už mokré nejsou.Zas je budu dávat do pořádku dvě hodiny, vzdychnu a podívám se na vlasy.Caleb si toho zřejmě všimne,podívá se na moje vlasy a pohladí mně po tváři. "Jsi krásná," řekne mi a já se na něj vrhnu.Políbím ho.V tu chvíli ucítím jak ze mě padá ručník.Nechci tuhle chvilku ztratit, takže se ani nehnu a líbám Caleba dál.Uplně cítím jak se po mně ten ručník sune, až spadne uplně na zem.V tu chvíli se otevřou dveře a vejde moje máma...My dva se vyděšeně odtrhnemea vykulíme na moji mamku oči.Mojí mamce vypadnou z ruky i tašky.Caleb si jako první všimne co není v pořádku a stoupne si přede mně.V tu chvíli to dojde i mně a podívám se na ručník, který nenápadně seberu a omotám ho kolem sebe. "Cornelie..." vydá ze sebe moje mamka a já ji doplním. "Ano mami, už jdu do svého pokoje," chňapnu Caleba za ruku a táhnu ho ke mně.
* * *
Sotva se za mnou zavřou dveře, začne se Caleb bláznivě smát. "Co je tady k smícu," zeptám se naoko naštvaně.Caleb neodpovídá, jen se dáví smíchem. "Já ti dám ,takhle se mi smát," řeknu mu a se smíchem po něm skočím...Začneme polštářovou bitku, kterou jasně vyhravám...Mám už zkušenosti s Lilian. Když sedím na Calebovi a vítězně se šklebím, řeknu mu svoje přání: "Omluv se!" "Dobře, dobře, promiň,"směje se Caleb. "Ale bitva není ztracena" zakřičí a obratně mně dostane pod sebe. "No dobře, co by si chtěl," řeknu odevzdaně.Caleb srandovně našpulí rty a začne se přibližovat ke mně.Já se místo očekávaného polibku začnu neuvěřitelně tlemit.Zmateně se na mně podívá a já se přestanu smát a přitáhnu si ho.Moje ruce jsou na jeho tvářích a cítím jeho jemnou kůži.Jeho ruce se zastaví na mých vlasech, které teď musí vypadat vážně hrozně..Otevřu oči, které zabloudí na hodiny.Za pět tři.A já se tu válím v ručníku....Teda teď už spíš bez něj.Je na mně jen tak jakože položený. "Calebe," zašeptám.On se na mně podívá. "Měli bychom už jít.." "Ještě chvilku..." žebrá a natáhne se ke mně. "Žádný takový," odbydu ho a začnu si sedat.Chytnu ručník a kráčím do koupelny. Caleb jde nenapadně za mnou, ale ja mu oznámím, že do koupelny chodím sama a mile se na něj usměju.Vtom mi strhne ručník a já rychle zapadnu do koupelny.Přes zeď ho slyším křičet. "Když do koupelny s tebou nesmím já, tak ani nikdo jiný."! Zasmála jsem se a začla se připravovat....
* * *
Oteřu oči a všimnu si, že mně Caleb drží za ruku a snaží se mně vytáhnout.Nemám sílu nic říct, jen se na něj podívám a smutně se zatvářím.Jak tohle skončí?
Prominte, ten obrazek je nepovedeny delala jsem ho narychlo a vubec se to nebodobá Cornelii...Ta ruka je Calebova, to modré je kajak a to modra za Cornelii je vodopad...A to šedý je kámen....=)

Diplom za 13.bleskovku

25. listopadu 2006 v 16:14 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Ocenění pro mně

6.kapitola

25. listopadu 2006 v 9:17 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Život za lásku
Připadá mi, jako by se zastavil čas.Muselo uplynout sotva půl sekundy od Calebova pádu, ale já si připadám, že nad ním sedím už celou věčnost.Najednou vidím, jak se jeho hrudník prudce zvednul.Dýchá!pomyslím si.Vtom začne kašlat a pomalu se posazovat. "Calebe!" vykřiknu a skočím mu kolem krku...Jak jen sem si mohla myslet, že je mrtvý?Vždyť spadl ze schodů.Konečně jsem Caleba pustila a on se pokusil vstát.Když ale došlápl na pravou nohu zavrávoral a vrátil se zpátky na bezpečnou zem.Vtom se všichni vzpamatovali a seběhli se kolem Caleba, který se na všechny zmateně koukal.Do toho všeechno ruchu přišla ošetřovatelka a vzala Caleba na ošetřovnu.Chudáček, pomyslím si.
* * *
Po vyučování na mne čeká Caleb před třídou.Má berle a hole a vypadá strašně nemotorně, takže se neudržím a začnu se smát.Dám mu pusu na tvář, víc mu nedovolím a pomůžu mu dobře jít.Nakonec Caleb zjistí, že se mu líp "chodí" bez berlí.Belhá se domů v mém doprovodu, když vtom zahlédneme na zemi dva lesknoucí se kousky papíru.Sehnu se a seberu je.,,Chcete se zabavit zdarma?Pojďte s námi na divokou řeku...Sjedete si pár vln a to uplně ZDARMA" čtu nahlas.Caleb tyto sporty zbožňuje, takže se mu okamžitě rozzáří oči.Od tohodle ho neodlákám.Dám oči v sloup a souhlasím.
* * *
Caleb pro mě přijde už po jedné, takže máme plno času.....O tom c se dělo vám řeknu pro změnu jindy....Caleb se přesně ve tři zvedl a museli jsme jít.Ani se mu nedivím, moc se těšil..Oba sme sportovně oblečení a Caleb má nenápadně schovanou sádru, páč ví, že s ní by ho tam nepustili.Kydyž konečně dojdeme k areálu, vypůjčí nám kajak ( !!!!! ), a nadšeně(teda jen někteří z nás), se vydáme k řece.Kajak se kynklá ze strany na stranu, takže Caleb nastoupí jako první a snaží se loď udržet.Při tom začne nenápadně zajíždět pod molo a málem z kajaku vypadne.Když se mu podaří uvěst vše do pořádku naskočím, vezmu si vesla a posadím se dopředu.Padluju jako o život a myslím si, že mi to jde.Kolem mně caká voda, a tak to vždycky vidím v televizi, takže ještě přidám na tempu....Otočím se s úsměvem na Caleba, který je celý mokrý. "Co vyvádíš?"zeptám se ho. "Já?Ty tu pádluješ jako o život a všechna voda cáká na mně...Ale má to jednu výhodu" prohlásí Caleb a já se na něj zkoumavě podívám "Večer se nebudu muset sprchovat" řekne a já se rozesměju na celé kolo.,,Cornelie, pozor!" zakřičí najednou.Před námi uvidím vodopád, vodopád, který nás táhne nezadržitelnou rychlostí dolů. "Musíme se otočit!" řve už uplně mokrý Caleb. "Jak?" zeptám se ho stejně mokrá a stejně nahlas. "Stoupnu si a budu kormidlovat, ty pádluj." zakřičí, ale když si pokusí se stoupnout, sykne bolestí a zas spadne do lodě. "Kormidlovat budu já!" rozhodnu, ale dočkám se protestů. "Cornelie, je to nebezpečné!" křičí Caleb,ale já už si stoupám a snažím se loď otočit.Celkem se mi to daří. "Musíme se zastavit o ten kámen uprostřed!" ječí Caleb, který mi připadá jak mořský tvor.Je mokrý od hlavy až k patě ale i tak mu to moc sluší. "Cornelie!" zaječí a já si vimnu, že se blížíme k tomu kamenu, ale ne tak jak jsme chtěli.Caleb loď zastaví,ale já jsem na špatné straně.Pokusím si sednout, ale je pozdě.Do holeně mi narazí tvrdý okraj loďky a já ladným kotoulem přepadávám přes okraj.Pokusím se loďky chytit a zavřu oči.

Nový vzhled

24. listopadu 2006 v 20:10 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  O blogu
Tak jsem udělala nový design...Měl to být původně zimní, ale nějak se to zvrtlo v tenhle....=).Logo jsem dělala sama, konečně jsem přišla na to jak...

Loga 2. - Vánoční

24. listopadu 2006 v 10:08 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Loga (Záhlaví)
Takže, protože hodně z vás po mně chce vánoční logo, tak tady nějaké jsou.
Další přidám později, i ze seriálu.

Will - obrázky 9.

24. listopadu 2006 v 9:53 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Will

Irma - obrázky 9.

24. listopadu 2006 v 9:47 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Irma

W.i.t.c.h. - obrázky 16.

24. listopadu 2006 v 9:42 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Galerie - Komiks

Cornelia - obrázky 15.

24. listopadu 2006 v 9:42 | C.O.R.N.E.L.I.A. |  Cornelia